Odstupné 2026: kdy na něj máte nárok, kolik dostanete a jak se počítá
Odstupné vám náleží, když s vámi zaměstnavatel končí výpovědí nebo dohodou z organizačních důvodů: ruší nebo přemísťuje firmu či její část, nebo jste se stal/a nadbytečným. Činí nejméně 1, 2 nebo 3 průměrné měsíční výdělky podle toho, jak dlouho pracovní poměr trval. Platí se z něj daň, sociální a zdravotní pojištění ne, a podporu v nezaměstnanosti neodkládá.
Napsala Redakce Flekni Vydáno
Odstupné v roce 2026 dostanete, když s vámi zaměstnavatel končí z organizačních důvodů. Zákon stanoví jen minimum: 1, 2 nebo 3 průměrné měsíční výdělky podle délky pracovního poměru (§ 67 zákoníku práce). Zaměstnavatel, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis mohou určit víc. Níže najdete, kdy nárok vzniká, výpočet na modelovém příkladu a co z odstupného zaplatíte státu.
Kdy máte na odstupné nárok?
Odstupné náleží, když pracovní poměr končí výpovědí od zaměstnavatele nebo dohodou z těchto důvodů (§ 67 odst. 1 ve spojení s § 52 písm. a) až c)):
- zaměstnavatel nebo jeho část se ruší, třeba zavírá provoz nebo pobočku,
- zaměstnavatel nebo jeho část se přemísťuje, třeba stěhuje výrobu do jiného města,
- stal/a jste se nadbytečným kvůli organizační změně, například snížení počtu lidí nebo nové technice.
U dohody je důležité, aby v ní organizační důvod byl napsaný. Jak takovou dohodu sepsat, ukazuje článek Výpověď dohodou.
Zvláštní případy:
- Nejvyšší přípustná expozice na pracovišti (§ 52 písm. e)): odstupné nejméně 12 průměrných výdělků (§ 67 odst. 3).
- Zdravotní důvody kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání (§ 52 písm. d)): místo odstupného náleží jednorázová náhrada ve výši 12 průměrných měsíčních výdělků (§ 271ca). Platí to od 1. 6. 2025 a také při dohodě z téhož důvodu.
Kdy odstupné ze zákona nenáleží?
- když dáváte výpověď vy (vzor v článku Výpověď ze strany zaměstnance),
- při zrušení pracovního poměru ve zkušební době, ať ruší kdokoli (viz Výpověď ve zkušební době),
- když skončí pracovní poměr na dobu určitou (podle SÚIP),
- při dohodě bez organizačního důvodu,
- při výpovědi kvůli porušení povinností nebo neuspokojivým výsledkům (§ 52 písm. f) až h)),
- při výpovědi ze zdravotních důvodů, které nesouvisejí s pracovním úrazem ani nemocí z povolání,
- u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti (§ 77 odst. 2).
Kolik je odstupné v roce 2026?
| Důvod a délka pracovního poměru | Odstupné nejméně |
|---|---|
| Organizační důvod, méně než 1 rok | 1 průměrný měsíční výdělek |
| Organizační důvod, alespoň 1 rok a méně než 2 roky | 2 průměrné měsíční výdělky |
| Organizační důvod, 2 roky a déle | 3 průměrné měsíční výdělky |
| Organizační důvod v době, kdy se na vás v kontu pracovní doby uplatní postup podle § 86 odst. 4 | Částka podle délky poměru plus další 3 výdělky |
| Nejvyšší přípustná expozice | 12 průměrných měsíčních výdělků |
| Pracovní úraz nebo nemoc z povolání (§ 271ca) | Jednorázová náhrada 12 průměrných měsíčních výdělků |
Předchozí pracovní poměr u stejné firmy se započítává, pokud mezi jeho koncem a novým nástupem neuplynulo víc než 6 měsíců (§ 67 odst. 2, od 1. 6. 2025). Kdo měl třeba dvě roční smlouvy s pětiměsíční pauzou, má nárok jako po 2 letech, tedy na 3 výdělky.
Podle SÚIP výši odstupného neovlivňuje, jestli jde o výpověď, nebo dohodu. Rozhoduje délka pracovního poměru.
Jak se odstupné vypočítá?
Základem je průměrný měsíční výdělek (§ 67 odst. 4). Zaměstnavatel ho počítá takto (§ 353 až 356):
- Vezme hrubou mzdu zúčtovanou v předchozím kalendářním čtvrtletí (rozhodné období). Patří do ní i prémie, odměny a příplatky.
- Vydělí ji odpracovanými hodinami ve stejném čtvrtletí. Vyjde průměrný hodinový výdělek.
- Hodinový výdělek vynásobí vaší týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v měsíci).
- Výsledek vynásobí počtem výdělků podle tabulky.
Pokud jste v rozhodném čtvrtletí neodpracoval/a aspoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek, tedy odhad podle obvyklé mzdy (§ 355).
Modelový výpočet
Výpočet redakce. Zaměstnanec pracuje 40 hodin týdně a u firmy je 3 roky. Pracovní poměr mu končí v prosinci 2026 výpovědí pro nadbytečnost. Rozhodné období je 3. čtvrtletí 2026 (červenec až září). Za ně mu zaměstnavatel zúčtoval 102 400 Kč hrubého za 512 odpracovaných hodin.
| Krok | Výpočet | Výsledek |
|---|---|---|
| Průměrný hodinový výdělek | 102 400 Kč : 512 hodin | 200 Kč |
| Průměrný měsíční výdělek | 200 Kč × 40 hodin × 4,348 | 34 784 Kč |
| Odstupné (3 roky, tedy 3 výdělky) | 34 784 Kč × 3 | 104 352 Kč hrubého |
| Záloha na daň 15 % (přibližně) | základ zaokrouhlený na stovky nahoru 104 400 Kč × 0,15 | asi 15 660 Kč |
| Odstupné na ruku | 104 352 Kč minus záloha | asi 88 700 Kč |
Kdyby stejný člověk u firmy pracoval jen 8 měsíců, dostal by nejméně 34 784 Kč hrubého. Při 18 měsících 69 568 Kč. Vlastní čísla si dosadíte v kalkulačce odstupného.
Záloha je přibližná. Zaměstnavatel ji počítá z celého příjmu zúčtovaného v daném měsíci, tedy z odstupného i poslední mzdy dohromady, a základ zaokrouhluje na stovky nahoru.
Platí se z odstupného daň a pojištění?
- Daň ano. Odstupné je příjem z dřívějšího pracovního poměru, tedy příjem ze závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů). Zaměstnavatel z něj strhne zálohu na daň.
- Sazba zálohy je v roce 2026 15 % z části měsíčního příjmu do 146 901 Kč (trojnásobek průměrné mzdy) a 23 % z části nad touto hranicí (§ 38h, Finanční správa). Vysoké odstupné vyplacené spolu s mzdou tak může část příjmu posunout do vyšší sazby.
- Sociální ani zdravotní pojištění ne. Odstupné se nezahrnuje do vyměřovacího základu (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.).
- Jednorázová náhrada podle § 271ca (pracovní úraz nebo nemoc z povolání) je od daně osvobozená (§ 4 odst. 1 písm. d) bod 6 zákona o daních z příjmů).
Odstupné se započítává do ročního základu daně. Za celý rok se sazba 23 % uplatní až na část základu nad 36násobek průměrné mzdy (§ 16). Pokud vám zaměstnavatel kvůli odstupnému strhl v jednom měsíci zálohu 23 %, ale celoročně tuto hranici nepřesáhnete, rozdíl se vám vrátí v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání.
Kdy vám zaměstnavatel odstupné vyplatí?
Po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu (§ 67 odst. 5). Písemně se můžete dohodnout na výplatě v den skončení nebo později.
Pokud se ke stejnému zaměstnavateli vrátíte do pracovního poměru nebo na DPČ dřív, než uplyne doba odpovídající počtu výdělků (u 3 výdělků zhruba 3 měsíce), musíte odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit (§ 68).
Odloží odstupné podporu v nezaměstnanosti?
Ne. Podle Úřadu práce od ledna 2024 nedochází k odsouvání výplaty podpory po dobu, za kterou jste dostal/a odstupné. Podporu dostáváte od prvního dne nároku. Úřad práce zároveň už nevyplácí náhradu, když zaměstnavatel odstupné nezaplatí.
Do evidence se přihlaste do 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru, pak vás úřad zařadí hned od následujícího dne. Jak postupovat, popisuje článek Evidence na úřadu práce. Výši podpory a navrhované změny od roku 2027 najdete v článku Podpora v nezaměstnanosti 2027.
Co dělat, když vám zaměstnavatel odstupné nevyplatí?
- Písemně ho vyzvěte k zaplacení s odkazem na § 67 zákoníku práce a na důvod uvedený ve výpovědi nebo dohodě.
- Podejte podnět oblastnímu inspektorátu práce. Přiložte kopii výpovědi nebo dohody a výplatní pásky.
- Obraťte se na soud. Pokud zaměstnavatel tvrdí, že důvod nebyl organizační, a vy chcete napadnout samotné skončení pracovního poměru, máte na to 2 měsíce ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit (§ 72). Poraďte se včas s právníkem nebo odbory.
Aktuální nabídky
Časté otázky
Ne. Podle SÚIP při skončení pracovního poměru uplynutím sjednané doby nárok na odstupné ani jinou kompenzaci není. Pracovní poměr prostě skončí sjednaným dnem.
Ze zákona ne. Podle SÚIP výši odstupného forma rozvázání neovlivňuje. Zaměstnavatel ale může podle Příručky MPSV vyšší odstupné vázat na to, že odejdete dohodou dřív, bez dvouměsíční výpovědní doby. Taková nabídka je věcí vyjednávání.
Ano, pokud u stejného zaměstnavatele znovu začnete pracovat v pracovním poměru nebo na DPČ dřív, než uplyne doba odpovídající počtu vyplacených průměrných výdělků. Vracíte poměrnou část podle kalendářních dnů (§ 68). Práce na DPP vrácení nezakládá.
Pokud s vámi zaměstnavatel během výpovědní doby okamžitě zruší pracovní poměr kvůli zvlášť hrubému porušení povinností, podle Příručky MPSV nárok na odstupné nevznikne, i když vám předtím dal výpověď pro nadbytečnost.
Zdroje
- Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), znění k 1. 11. 2026, § 52, 67, 68, 72, 77, 271ca, 353 až 356 (přečteno 9. 11. 2026)
- Zákon č. 120/2025 Sb. (flexibilní novela zákoníku práce), čl. I body 13 až 15 a 43 (přečteno 9. 11. 2026)
- MPSV, Příručka pro personální agendu: VI.2.2.3 Odstupné (přečteno 9. 11. 2026)
- SÚIP: Pracovněprávní vztahy, otázky a odpovědi (odstupné) (přečteno 9. 11. 2026)
- Úřad práce ČR: Co dělat při ztrátě zaměstnání (odstupné a podpora) (přečteno 9. 11. 2026)
- Finanční správa: Daň ze závislé činnosti, obecné informace (sazby záloh 2026) (přečteno 9. 11. 2026)
- Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), § 4, 6 a 38h (přečteno 9. 11. 2026)
- Zákon o pojistném na sociální zabezpečení (č. 589/1992 Sb.), § 5 odst. 2 písm. b), a zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.), § 3 odst. 2 písm. b) (přečteno 9. 11. 2026)
Naposledy aktualizováno 14. 11. 2026. Našli jste chybu? Napište na info@flekni.cz — opravíme ji a změnu uvedeme.
Pomohl vám článek?
Anonymně. Výsledky nezveřejňujeme, pomáhají redakci články vylepšovat.
Spočítejte si to
Dovolená, odstupné, nemocenská a další kalkulačky pro zaměstnance.
Diskuze
Zatím tu nejsou žádné příspěvky. Buďte první.
Přidat příspěvek
Máte dotaz, nebo vlastní zkušenost? Napište ji sem — redakce odpovídá a dobré otázky přidáme do Častých otázek článku.
Příspěvky schvalujeme před zveřejněním. Nezveřejňujeme urážky, reklamu ani osobní údaje. Nepište prosím ani své vlastní osobní údaje; soukromý dotaz pošlete na info@flekni.cz.